Jak se medvídek učil bruslit

 

Jednoho zimního odpoledne se malý medvídek rozhodl, že půjde svými kamarády bruslit. Našel tedy staré brusle a vyrazil k zamrzlému rybníku uprostřed vesnice. Po rybníku se už prohánělo spoustu medvědích dětí a mělo obrovskou radost z toho, jak jim to bruslení jde.

Po dlouhém přemýšlení medvídek vklouzl tlapkami do bruslí a postavil se na led. Protože na bruslích stál poprvé, nožky se mu hned rozjely do obou stran a medvídek žuchl na tvrdý led. Několikrát se chtěl postavit na nohy a zkusit, jak mu jeho brusle jezdí. Všechno ale bylo marné a medvídek pokaždé upadl. Zanedlouho byl samá modřina.

Pak si ale padajícího medvídka všimla ostatní medvíďata a přibruslila k němu. Nejstarší medvídek Kulička nakonec řekl: „Neboj, Kubíku, bruslit tě naučíme.“ A chytl ho za tlapku, aby mu pomohl vstát.

Když už Kubík stál na nohou, podala mu tlapku ještě Bětuška. Prý proto, aby zase neupadl. A tak se stalo to, že všechny medvědí děti, které na ledě byly, učily malého Kubíka bruslit.

Kubík se s pomocí svých kamarádů naučil bruslit velmi dobře. Protože mu bruslení opravdu šlo, rodiče ho přihlásili na medvědí olympiádu v krasobruslení. Medvídek tedy trénoval a trénoval. Jeho kamarádi z vesnice mu fandili a přáli si, aby Kubík na olympiádě vyhrál. To se také nakonec stalo. Kubík opravdu vyhrál. Jako odměnu dostal zlatou medaili a obrovitý koš s všelijakými dobrotami. Protože byl vděčný za to, že mu jeho kamarádi z vesnice při bruslení pomáhali, rozhodl se, že všechny ty dobrůtky rozdělí mezi ně. Jen co se vrátil z olympiády, pozval kamarády do svého pokojíčku, tam jim ukázal vše co vyhrál a nakonec řekl: „Vítěz ale nejsem sám. Jsme to my všichni. A víte proč?“ Ostatní medvídci jen pokrčili rameny a nechali Kubíka mluvit: „Pomohli jste mi k tomu, abych se naučil bruslit. Proto tato výhra nepatří jenom mě, ale nám všem.“

Jakmile všichni malí medvídci uslyšeli Kubíkova slova, hned se začali radovat s ním. Jen co přestali výskat a skákat pustili se do mlsání všech těch dobrot. Když vše snědli, rozešli se do svých domovů.

Asi si říkáte, zda Kubík jezdí stále na olympiády? Samozřejmě, že ano. Pokaždé, když vyhraje, podělí se se svými kamarády o výhru. Nikdy totiž nezapomene na to, jak ho naučili bruslit.