Honzíkův hvězdný sen

Jednoho letního večera usnul malý Honzík ve své postýlce. Tu se mu najednou do jeho hlavičky vloudil jakýsi sen. Byl to velmi zvláštní sen. Honzík se totiž ocitl ve vesmíru. A tak si s velikým zájmem prohlížel všechny jeho krásy. Zanedlouho k němu přiběhlo jakési veliké zvíře, které zvesela řeklo: „Ahoj, jsem Velká medvědice a mám u sebe Velký vůz. Je v něm místo akorát pro tebe. Nasedni tedy do něj a já ti ukážu všechny zajímavosti zdejšího světa.“ Honzík medvědici poslechl a nasedl do tohoto hvězdného kočáru. Po chvilce medvědice začala s výkladem. Nejprve Honzíkovi ukázala všech osm planet z celé sluneční soustavy. Byly jimi: Merkur, Venuše, Země, Mars, Saturn, Uran a Neptun. Když si oba prohlédli celou Sluneční soustavu, medvědice pokračovala dál ke Slunci. Tam malému chlapečkovi vysvětlila, že díky Slunci mají lidé na Zemi den a noc

Honzíka pak dovezla k Polárce. U této hvězdy mu řekla: „Polárka je nejjasnější hvězda, kterou můžeš pozorovat ze Země. Až se tedy budeš někdy dívat na noční oblohu, určitě jí hned najdeš. Nyní ti ale ukážu Mléčnou dráhu. Je moc krásná. Můžeš ji také vidět z planety, na které bydlíš.  Tam u vás však vypadá tak, jako kdyby někdo rozlil hrnec s mlékem. Ve skutečnosti se v ní ale nachází velké množství hvězd, které je seskupeno do jednoho dlouhého pásu.“

Když medvědice dovezla Honzíka k Mléčné dráze, musel s ní jedině souhlasit. Mléčná dráha byla opravdu ohromující. Až mu z té krásy přecházela očíčka.

Jakmile se Honzík potěšil pohledem na Mléčnou dráhu, medvědice mu řekla: „Nyní je čas návratu domů. Brzy bude ráno a ty nemůžeš prospat celý den. Proto tě dovezu zpět. Nezapomeň ale na tento výlet. Vždy když se podíváš na noční oblohu a uvidíš souhvězdí Velkého vozu, najdeš i mé souhvězdí. A tak si vzpomeneš na naše dobrodružství.“

Když Honzík své průvodkyni vše slíbil, ocitl se opět ve své postýlce. Bylo ráno a on musel vstávat. Na svůj výlet s Velkou medvědicí však nikdy nezapomene.