Kavárna U tří pštrosů

Když na začátku 18. století do českých zemí přišel Deosatus Dajamanus, turecký obchodník, přinesl do místních končin velmi zvláštní a nezvyklou komoditu – kávu. Káva byla pro tehdejší lid něco neznámého a exotického, proto brzy zaujala místo na zdejším trhu. Deosatus svou novinku nejprve prodával po ulicích města Brna, kde lidé poznávali, co vlastně ta Káva je. Lidé byli zvídaví a vyptávali se na její výrobu a původ. Turecký obchodník všem tazatelům trpělivě vysvětloval: „Co je to vlastně ta káva? Jsou to zrníčka z rosliny jménem Kávovník, který pěstují plantážníci v Etiopii, Peru , Brazílii a dalších zemích na svých plantážích. Rostlina několikrát do roka vykvete a z květů vyrostou bobule. Uvnitř bobulí jsou ukryta právě kávová zrníčka, ty já od těchto farmářů koupím, a ve svém krámku správně upražím v pražičce káv. Nakonec je namelu v mlýnku a přeliji horkou vodou. A právě tak vzniká lahodný nápoj s hořkou chutí a tmavou barvou“.

Káva zde měla takový úspěch, že si po čase mohl dovolit otevřít svou první kavárnu v českém království. Do kavárny v Brně chodili mnozí lidé a zde si vyprávěli ještě více příběhů. Spousta těch příběhů byla z Prahy a Deostatus Dajamanus zatoužil město Prahu poznat.

Kavárna vydělávala tolik, že se Deostatus rozhodl svou první kavárnu prodat místnímu podnikateli a za uspořené peníze odcestoval s několika pytli nepražené kávy a pražičkou kávy do města Prahy. Tam si pronajal prostory v domě U tří pštrosů, v těsné blízkosti Karlova mostu. Zde začínal stejně jako v Brně – svůj voňavý mok dával ochutnat kolemjdoucím. A tak se rychle rozkřiklo, že v Praze obchází jakýsi obchodník velmi dobrým tmavým a hořkým mokem.

Deostatus časem vydělal další peníze a tak mohl Dům U tří pštrosů koupit. Tehdy se k němu dostal spolu s kupní smlouvou dokument o původní rodině, vlastnící tento dům. Paní domu prý chovala pštrosi kvůli peříčkům, které pak prodávala. Pštrosi měli tehdá již dva, ale paní domu si usmyslela, že potřebuje dalšího. Proto vznesla požadavek ke svému muži obchodníkovi - ten jí však třetího pštrosa odmítl koupit, a aby si ulevil, vznesl přání: „Aby se z tebe stal pštros sám!!!“ Poté zahřmělo a paní zmizela! Místo ní se ve výběhu objevila pštrosice. Nešťastný obchodních dal tedy na štít domu vyobrazit dva pštrosi a jednu pštrosici. Později však v domě již nemohl studem žít, proto se odstěhoval a dům zprvu pronajímal právě turkovi s kávou. Nakonec mu dům prodal.

Turecký obchodních sice netušil co je na této pověsti pravdy, náramně se mu ale hodila. Mohl tak svou kávu udělat zajímavější. Káva šla rychle na odbyt, a to bez ohledu na babské povídačky, proto Deostatus i zde otevřel svou v pořadí druhou kavárnu. Ta rychle získala pověst slušného podniku v Praze, na kávu sem chodili pražané z obou stran Vltavy. Časem zde turecký kavárník založil i svou rodinu a tak byl mnoho let šťastný.

Bohužel ani jemu dům U tří pštrosů nepřinesl trvalé štěstí. Časem se z Deostata stal zapšklý a velmi hamižný člověk. Proto od něj jeho žena s dětmi utekli, a on zemřel sám. Nicméně alespoň jeho kávový odkaz v Praze ožil s jeho příchodem a dnes je Praha poseta kavárnami různého druhu, velikosti i kvality.